Nájemník zjistí, že vodovodní baterie v koupelně kape a je potřeba vyměnit celou kartuši. Oprava vyžaduje zásah instalatéra, jehož práce a materiál stojí 1 400 korun. Zatímco dnes by ještě tuto opravu zaplatil majitel bytu, od ledna už opravu uhradí sám nájemce.
Vláda totiž od ledna 2026 zvedá paušál toho, co se rozumí běžnou údržbou a drobnou opravou v bytě, kterou si platí sám nájemce. Doposud platili lidé za jednorázovou opravu maximálně 1 000 korun, částka se zvedá na 1 500 korun. Nařízení definuje povinnost nájemníka hradit drobné opravy bez ohledu na příčinu poškození. Nezkoumá tedy, jak ke škodě došlo.
Že je navýšení paušálů v této době nevhodné si myslí jen Iniciativa nájemníků a nájemnic. Ta však není klasickým připomínkovým místem, k jejímu postoji tak nikdo nemusí přihlížet.
Jiný příklad: Přestal splachovat záchod. Oprava vyjde na 1 200 korun. Podle nového sazebníku už volat majiteli bytu nemá cenu, neboť oprava se vejde do částky, kterou nájemník platí sám ze svých prostředků. Ovšem neznamená to, že na vrub nájemce jdou všechny opravy donekonečna. Vláda rovněž stanovila, že za kalendářní rok nesmí nájemník vynaložit za drobné opravy více než 150 korun za metr čtvereční plochy bytu. Cokoliv nad tuto částku už automaticky platí majitel.
Nařízení se dotkne přibližně čtvrtiny všech českých domácností, která dle statistik žije v nájemním bydlení.
O kolik korun navíc ročně české domácnosti zaplatí, si může každý spočítat podle velikosti bytu. Nájemník v bytě o výměře 50 metrů čtverečních nyní platí ročně do 5 000 korun. Nově bude strop na částce 7 500 korun. Čím větší byt, tím je částka vyšší. Nájemce stometrového bytu ročně zaplatí namísto současných 10 000 korun až 15 000 korun, tedy o pět tisíc více.
V důvodové zprávě návrhu je změna zdůvodněna tím, že v mezidobí od roku 2015, kdy se částky upravovaly naposledy, došlo k výrazným změnám ve vývoji cen, a je proto nezbytné, aby byly promítnuty do platné právní úpravy, neboť stanovená částka již neodpovídá cenovým relacím.
„Probíhá připomínkové řízení s dalšími resorty. Pak návrh posoudí Legislativní rada vlády a následně vláda samotná. Předpokládáme, že k projednání by mohlo dojít na přelomu srpna a září. Návrh nepodléhá projednání v Parlamentu ČR, ale schvaluje ho výhradně vláda. Lze tedy předpokládat, že bude projednán ještě v rámci tohoto volebního období,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko.
Podle něj už také nebude platit, že částka bude neměnná dalších deset let. Naopak se bude valorizovat o každoroční inflaci. Je tak zřejmé, že poroste každoročně o další desítky korun.
„Budeme každoročně zveřejňovat na svých internetových stránkách upravenou částku tak, aby její zvýšení nebo případné snížení nabylo účinnosti vždy k 1. lednu příslušného roku,“ doplnil Waleczko.
Že by vládní návrh skončil „pod stolem“ nikdo neočekává, v připomínkovém řízení jej totiž nikdo nezpochybnil a neuplatnil vůči němu žádné námitky. Spíš naopak. Svaz měst a obcí ČR požadoval, aby se částka zvedla ještě víc.
Doposud platili lidé za jednorázovou opravu maximálně 1 000 korun, částka se zvedá na 1 500 korun. Nařízení definuje povinnost nájemníka hradit drobné opravy bez ohledu na příčinu poškození.
„Navýšení původní částky o 500 korun není vzhledem k současným cenám práce a materiálu dostačující a v praxi pokryje pouze minimum požadovaných prací, které lze dle nařízení vlády považovat za drobné opravy,“ kritizoval svaz v dopise reagujícím na návrh úpravy.
Že je navýšení paušálů v této době nevhodné si myslí jen Iniciativa nájemníků a nájemnic. Ta však není klasickým připomínkovým místem, k jejímu postoji tak nikdo nemusí přihlížet.
Krize bydlení
„Návrh by bylo možné v izolaci chápat jako v zásadě nespornou novelu reagující na všeobecný nárůst cen v poslední dekádě. V kontextu panující krize bydlení jde ovšem o další navýšení nákladů na straně osob žijících v nájmu. Není vyváženo dostatečnou veřejnou bytovou politikou ani regulací reagující na nejpalčivější problémy současné úpravy nájmu bytů, jako je například obcházení zákonné ochrany nájemce skrze řetězení krátkodobých smluv,“ kritizoval vládní návrh zástupce Iniciativy nájemníků a nájemnic Ondřej Sliš.
Ostatní profesní spolky a organizace zvýšení tarifů chápou.
„S cenami se nehýbalo od roku 2015 a od té doby je kumulovaná inflace 53 procent. Takže navýšení o polovinu mi přijde korektní a spravedlivé,“ řekla MF DNES předsedkyně Sdružení nájemníků Lenka Veselá.
Limit na běžnou údržbu a opravy je podle ní nástrojem chránícím jak pronajímatele, tak nájemníky.
„Na jednu stranu to umožňuje nájemníkům dát si sami do pořádku kapající vodovodní baterii nebo rozbité světlo, aniž by volali majitele a čekali, až jim to přijde opravit. A na druhou stranu to chrání majitele, aby jim nájemníci byt nějak udržovali v dobrém stavu,“ tvrdí Veselá.
Kdyby stát strop na drobné opravy nestanovil, prý by toho zneužili nepoctiví majitelé, kteří by nájemce nutili hradit si i náročnější a dražší opravy. Což se podle Veselé stalo v období let 2016–2018, kdy předpis o výši drobných oprav vypadl z občanského zákoníku.
Drobné opravy v bytě
Za takové zákon považuje například opravy podlah, prahů a lišt, dveří, klik, rolet a žaluzií, vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek, zdrojů světla, ventilů u rozvodů plynu, výměny sifonů, bytových měřidel, opravy hlásičů požáru, vodovodních výtoků, odsavačů par, digestoří, baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, kamen a kotlů. „Tehdy jsme zažili, že ti méně poctiví pronajímatelé si sami ve smlouvách stanovovali, že nájemník platí opravy třeba do 15 000 korun. Jinými slovy docházelo k tomu, že jim lidé ty byty za své peníze rekonstruovali,“ dodala Veselá. Zvýšení paušálů o polovinu přivítala i Asociace nájemního bydlení. Její viceprezident Tomáš Kašpar MF DNES sdělil, že rozporovat úpravu tarifů nedává smysl, neboť nájemníci deset let těžili z toho, že jim částky nikdo nezvedl. „Každý se může podívat na to, jaké byly ceny tehdy a dnes. A nemusíme se jen koukat na cenu žárovky nebo hodinovou mzdu zedníka, stačí se podívat třeba na máslo. Ty ceny byly deset let poměrně vychýlené z reality a je dobře, že se navyšují,“ uvedl Kašpar. |